ECB zítra šlápne na plyn

Druhá vlna pandemie koronaviru dostává pod tlak ekonomiky eurozóny a rostoucí spready na vládních dluhopisech členských států mohou zdražit úvěry, které jsou obzvlášť potřeba v tak složité době, pro nastartování ekonomického růstu. ECB přislíbila monetární stimul už na poslední zasedání v listopadu a trhy jsou plné očekávání, že banka doručí, co slíbila. Pokračuje tak Draghiho známé “Whatever it takes”.
 

ECB bude kontrolovat spready

V březnu řekla prezidentka ECB Christine Legarderová, že snižování rozdílů (spreadů) v nákladech za půjčky mezi silnějšími a slabšími zeměmi eurozóny, není práce ECB, čímž dostala dluhopisový trh pod tlak. Devět měsíců později investoři sází na to, že ECB změnila názor a uzavře zvětšené spready. ECB bude zasedat zítra a už nyní jsou spready stlačeny rostoucí poptávkou po rizikovějších dluhopisech. Dluhopisy Portugalska klesly poprvé v historii pod 0 %, nezaostává Španělsko ani Itálie. Právě v době pandemie je potřeba držet výpůjční náklady, co nejnižší, aby byla zajištěna plynulejší expanze v ekonomice.
 

Zítřejší zasedání ECB však nebude zajímat pouze investory na dluhopisovém trhu, ale také na tom akciovém. Banka by měla zítra rozšířit program kvantitativního uvolňování, který nyní jede o velikosti 1,35 bilionu euro, o dalších 500 mld. euro. Peníze se nyní budou s postupným poklesem rizik na trzích, přelévat do mnohem rizikovějších krajin, kde investoři najdou mnohem lepší výnosy, jelikož za vším stojí právě ECB. Právě pokles rizikových přirážek na trzích by mohl postupně nastartovat některé sektory v Evropě, které se nedokázaly dostat z pandemického výprodeje. Například index DAX má stále prostor, aby vyplnil mezeru mezi rekordními maximy, které jistě řada investorů vyhlíží.

 

ECB tak dělá něco podobného jako FED. Jde o jakýsi druh kontroly nad výnosovou křivkou a spready ve výnosech. V tomto má však ECB mnohem větší důvěru od investorů, než například v udržení cenové hladiny v eurozóně, která by měla v příštích deseti letech vzrůst o pouhých 1,25 %.

 

Intervence na euru?

Nedávné posílení eura není pro ECB, která bojuje s deflací, dobrou zprávou. Silnější euro tlačí dolů ceny dovozů a nyní je nejvýše od dubna 2018. Jde s velké části o výsledek slabšího amerického dolaru, ale investoři jsou i přesto skeptičtí, zda ECB přijde s něčím, co by mohlo dostat euro na nižší hodnoty. Nabízí se verbální intervence, ale problém je, že funguje jen krátkodobě.

Snížení úrokových sazeb podle všeho není na pořadu dne, část investorů sice takový krok očekává, ale šlo by o velké překvapení. Právě neochota snížit sazby pohání euro výše. Banka zůstane nejspíše u nákupu dluhopisů a bude doufat, že ostatní země zvýší své vládní výdaje, což by pomohlo nastartovat inflaci. Nejpravděpodobnější je tak další urgence od Christine Legarderové na potřebu fiskálních stimulů. Odezvu eura tak neočekáváme.