Nejčastěji používaný nástroj pro technickou analýzu 

Vznik matematické formule pro výpočet tohoto indikátoru se datuje na samý počátek minulého století do roku 1901 - jeho autorem byl britský statistik R. H. Hooker. Tehdy se mu však říkalo instantaneous average (okamžitý průměr) a k obchodování na burzovních či komoditních trzích tehdejška používaný nebyl.

Později se však pro tuto statistickou “pomůcku” vžil název, pod kterým jej známe dodnes - moving average čili klouzavý průměr. Jsou totiž 20. léta dvacátého století a klouzavé průměry začíná používat zakladatel Dow Theory, zaměřující se na studium trendů na akciových trzích - Charles H. Dow. Pokud je vám to jméno povědomé, pak se není čemu divit, jedná se o jednoho z duchovních otců Dow Jones indexu.

Tolik tedy krátce k historii klouzavých průměrů, nyní se pojďme podívat na to, co je to klouzavý průměr, jaké jeho druhy existují a jak klouzavý průměr použít k identifikaci trendu na jakémkoliv typu trhu.

Co je to klouzavý průměr

Jednoduše řečeno, klouzavý průměr je průměr cen za posledních X období. Hlavním účelem klouzavých průměrů je vyhladit cenu instrumentu. Jak to vypadá, můžete vidět na obrázku níže, na kterém je zobrazený liniový graf EURUSD (černá barva) a klouzavý průměr za období 20 dní (zelená barva).
 

_{Klouzavý průměr na páru EURUSD}

Typy klouzavých průměrů

Pro výpočet klouzavého průměru je důležitá perioda období. Čím kratší období bude ve výpočtu zahrnuto, tím více bude klouzavý průměr rozkolísaný. Čím delší období bude použito, tím více bude ukazatel hladší.

V technické analýze používáme dva základní typy klouzavých průměrů:

• Aritmetické (jednoduché) klouzavé průměry

• Exponenciální klouzavé průměry
  
  ​

Aritmetické klouzavé průměry

Aritmetické klouzavé průměry (někdy se jim také říká jednoduché klouzavé průměry, anglicky Simple Moving Average, zkratka SMA, kterou budeme dále používat) jsou průměrem posledních cen instrumentu za určité období.

Pokud budeme chtít spočítat SMA za posledních 10 dní, tak sečteme ceny instrumentu za toto období a tento součet vydělíme 10. SMA je tedy pohyblivý průměr určitého počtu zavíracích cen. Všechny dostupné obchodní platformy navíc mají tento indikátor v nabídce, a proto není potřeba nic manuálně počítat. V nastavení indikátoru prostě jen zvolíme období, za jaké chceme SMA spočítat. Klouzavé průměry vychází z historických cen. Proto jako ostatní indikátory, budou zpožděné.

Na obrázku níže vidíme dva klouzavé průměry. Jeden je s periodou 20 (zelený) a druhý s periodou 50 (fialový). SMA20 reaguje rychleji na změnu ceny než SMA50. Platí, že čím delší období pro výpočet průměru zvolíme, tím pomalejší bude reakce průměru na poslední změnu ceny. Vidíme také, že SMA20 překřízí v určitých okamžicích SMA50. Pokud je SMA20 pod SMA50, je to signál k prodeji, pokud je to naopak, je to signál k nákupu - o tom si ale povíme dopodrobna později.
 

_{Aritmetický klouzavý průměr SMA20 a SMA50}

V bodě A vznikl signál na nákup, protože rychlejší SMA20 se dostal nad pomalejší SMA50. V bodě B vznikl signál na prodej protože rychlejší SMA20 se dostal pod pomalejší SMA50. Signály v bodě C a D, které ukazovaly že je změna klesajícího trendu, byly falešné. Signál v bodě E pak je signál na prodej.

Vidíme tedy, že pokud bychom spoléhali na křížení jednoduchých klouzavých průměrů, někdy to nabídne zajímavé obchodní příležitosti, ale není tomu tak vždy. Vážené průměry můžeme různě kombinovat a měnit nastavení období ale problém s falešnými signály to nevyřeší.
 

Exponenciální klouzavé průměry

Exponenciální klouzavé průměry na rozdíl od aritmetických průměrů dávají větší váhu posledním cenám. Kladou tedy větší váhu tomu, co tradeři dělali v posledních dnech, než co dělali před týdnem což je podstatné. V technické analýze je označujeme zkratkou EMA. Např. EMA20, je exponenciální průměr z dvaceti posledních svíček. Počet svíček, neboli délku období ze kterého budeme průměr počítat, je libovolný.

Na obrázku níže vidíme srovnání aritmetického průměru a exponenciálního průměru, oba jsou počítány pro období 20 dní.
 

_{Aritmetický průměr SMA20 (zelená) a exponenciální průměr EMA20 (oranžová)}

Všimněte si, že oranžová čára EMA20 je blíže k ceně než SMA20. To je díky tomu, že EMA dává větší váhu posledním cenám, a je proto přesnější pro kratší období.
 

Výhody a nevýhody SMA a EMA

Který průměr tedy využít? Záleží na účelu, pro který chceme tento indikátor využít.
 

Vyzkoušejte si klouzavé průměry v rámci bezplatného demo účtu

Určení trendu pomocí klouzavých průměrů EMA a SMA

Bylo by nefér zmínit v článku Charlese H. Dowa jakožto jednoho z popularizátorů klouzavých průměrů a nepřipomenout jeho Dow teorii. Tu totiž používáme dodnes a mnohdy ani nevíme, komu za ni vděčíme. Dow teorie tvrdí, že během rostoucího trendu se vyskytují vyšší high a vyšší low. Během klesajícího trendu naopak nižší low a nižší high. Pojďme si to ukázat na obrázku pod tímto odstavcem, avšak poté tuto teorii opustíme, nepoužívá totiž klouzavé průměry, o které v tomto článku jde.
 

_{Klesající trend znázorněný pomocí Dow teorie - formující se nižší high (LH) a nižší low (LL)}

Cena překříží klouzavý průměr

První možnost, jak identifikovat trend pomocí klouzavých průměrů, je sledovat, kdy cena překřízí klouzavý průměr. Většinou platí, že pokud se cena pohybuje nad průměrem, je cena v uptrendu, pokud pod průměrem, je v downtrendu - viz obrázek:
 

_{Určení trendu s využitím exponenciálního klouzavého průměru EMA20}

Na obrázku výše je měnový pár EURUSD na 4H časovém rámci. Oranžová čára je exponenciální klouzavý průměr s periodou 20, tedy ve standardním označení EMA20.

Vidíme, že když se cena EURUSD pohybuje pod EMA20, pár má tendenci dále klesat a to až do doby, než se cena dostane nad EMA20 atd.

V bodě A tedy vznikl signál na prodej, v bodě B na nákup, který trval až do bodu C, kde znovu vznikl signál k prodeji atd.

Jistě si všimnete, že signály nejsou vždy úplně čisté, ale někdy dojde několikrát k překřížení průměru než se signál potvrdí. Dále vidíme, že na velké výkyvy ceny reaguje průměr s velikým zpožděním a nekopíruje tak cenu. Toto je bohužel poměrně běžné a je to vlastnost klouzavých průměrů, které jsou zpožděné.
 

Určení trendu s použitím dvou a více průměrů

Pomoci si můžeme tím, že přidáme další exponenciální průměr. Na dalším obrázku je stejná situace a navíc zde máme exponenciální průměr s periodou 50, tedy EMA50.

Situace se jeví o něco jasnější. V momentě, kdy rychlejší EMA20 překříží EMA50 zeshora dolů, vznikne signál short, tedy spekulace na pokles. Toto je situace v bodech A, C a E. V bodech B a D je situace, kdy EMA20 překřízí EMA50 zespoda nahoru a vznikne tedy signál na nákup, tedy spekulace long na nárůst instrumentu.
 

_{EMA20 (oranžová) a EMA50 (zelená) na měnovém páru EURUSD}

Vidíme, že ani tento způsob není dokonalý. K překřížení totiž došlo v době, kdy již velká část pohybu byla realizována. Co kdybychom zkusili jiné průměry? Podívejme se, jak by situace vypadala, kdy v grafu přidáme další průměr, tentokrát s periodou 10, tedy v našem označení EMA10.
 

_{Graf s měnovým párem EURUSD po přidání třetího klouzavého průměru (EMA10 - modrá)}

Vidíme, že EMA 10 překříží nejdříve EMA20. Poté následuje překřížení EMA20 a EMA50.

Experimentovat můžeme s přidáváním dalších průměrů. Výhodné je podívat se na celou situaci z ptačí perspektivy pomocí Top Down přístupu. Tedy začneme analýzou na týdenním grafu a postupujeme na nižší časové rámce.
 

_{Týdenní graf s použitím klouzavých průměrů}

Na týdenním grafu v bodě A vznikl signál k poklesu, tedy spekulace short. Tento signál trval od června 2014 do dubna 2017, kdy v bodě B vznikl signál k nákupu, který trval přibližně rok a který byl ukončen signálem k prodeji v bodě C.

Přechodem na nizší časový rámec například denní nebo 4hodinový se pak budeme snažit nalézt vhodné momenty pro vstupy, kdy po vzniku signálu v bodě A bychom hledali vstupy primárně na short strategii a po signálu v bodě B bychom hledali longové vstupy.

Zlatý kříž a Kříž smrti

Pod tímto záhadným až strašidelným názvem se skrývají signály, který ukazují na vznik dlouhodobých trendů. Zlatý kříž ukazuje na dlouhodobý rostoucí, tedy býčí trh. Je to nejčastěji situace, kdy na denním grafu dojde k překřížení 50denního průměru se 100denním průměrem směrem nahoru (nebo eventuálně překřížení 50denního průměru s200 denním nahoru).

Kříž smrti je naopak situace, která ukazuje na vznik dlouhodobého medvědího, tedy klesajícího trhu. Tato situace vznikne překřížením 50denního a 100denního (eventuálně 200denního) průměru směrem dolů.

Tyto situace můžeme eventuálně sledovat na nižších časových rámcích abychom včas zachytili potenciální změny trendu.

Na obrázku níže je situace zlatého kříže, který vznikl v bodě A a kříže smrti v bodě B na měnovém páru EURUSD.
 

_{Zlatý kříž a kříž smrti na měnovém páru EURUSD - červená EMA100; zelená EMA50; oranžová EMA20; modrá EMA10}

Přestože signál zlatý kříž nebo kříž smrti jsou velmi silné signály, nesmíme zapomenout, že také tyto signály v minulosti nebyly vždy spolehlivé.