Podzim bude patřit zasedáním cetnrálních bank, tedy událostem, které mají potenciál pustit na trhy zvýšenou volatilitu a s ní i potenciální obchodní příležitosti. Oči analytiků, ale i investorů a obchodníků se nyní upírají na výši úrokových sazeb a snaží se vysledovat, zda bude růst či zůstane na místě. Ačkoliv se trh přiklání spíše k druhému zmíněnému scénáři, není ještě nic jisté. Naštěstí je tu Jarda s Petrem, kteří vám vysvětlí, jaká fundamentální data sledovat pro vytvoření kompletního obrázku.
Zasedání centrálních bank
K prvnímu zasedání centrální banky tohoto podzimu došlo již minulý týden 14. září ve Frankfurtu na půdě ECB. Na něm Christine Lagardeová oznámila navýšení úrokové sazby o 25 bazických bodů. Toto navýšení bylo trhem do jisté míry překvapením, bezprostřední reakce však byla spíše pozitivní, a to zejména u indexu DAX. Momentálně však můžeme být svědky mírné korekce, což nás vede k domnění, že o až tak pozitivní reakci nepůjde. Neopak negativně reagovalo euro, které výrazně oslabilo na páru s dolarem. Investoři již nepředpokládají další růst úrokových sazeb a zklamal také výhled ECB na růst HDP v eurozóně.
Jako další bude již dnes (20. 9.) v USA zasedat FED. Výsledek tohoto zasedání trhy napjatě očekávají, přičemž se odhaduje, že si federální rezervní systém dá pauzu ve zvyšování úrokových sazeb. Dále budou zasedat Bank of England (21. 9.) a Švýcarská národní banka (29. - 30. 9.).
Zejména rozhodnutí FEDu sledují trhy s napětím. Zatímco tržní očekávání pro nadcházející zasedání naznačují pozastavení zvyšování úrokových sazeb, jsou zde makroekonomická data, která mohou rozhodnutí FEDu změnit. Mezi ně patří zejména silné údaje o zaměstnanosti a růstu mezd. Obchodníci by tak měli sledovat údaje z amerického trhu práce a všímat si každého jeho zesílení. Ta totiž mohou výhled na pozastavení navyšování sazeb ještě změnit. Klíčové pak bude zejména zasedání v listopadu, kde jsou šance na další hike poměrně vysoké.
Co se týče samotné inflace ve Spojených státech, tak data ukázala vyšší než očekávaný nárůst, když index spotřebitelských cen (CPI) dosáhl 3,7 %. Tento nárůst inflace lze přičíst různým faktorům, včetně nižší srovnávací základny, vyšších cen ropy a zvýšených nákladů na automobily a nábytek. Míra jádrové inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, činila 4,3 %, což naznačuje možné zpomalení v budoucnu.