Spekulace na evropské měny. Jaké je riziko?
ECB pokračuje v bezprecedentním nákupu státních dluhopisů eurozóny a snaží se odbourat negativní dopady koronaviru. Zároveň usiluje o záchranu některých zemí od dluhové krize tím, že tlačí výnosy z dluhopisů a tedy riziko investice v zemi, na nižší úrovně. Kdo ale zachrání země EU, které nejsou členy eurozóny? Jaké je v těchto zemích riziko, že přestanou být solventní a proč hledat příležitost zrovna na devizovém trhu?
ECB nakupuje dluhopisy v rozporu s německou ústavou
Ústavní soud v Německu rozhodl, že nákupy státních dluhopisů v programu PSPP jsou proti ústavě. ECB prý nerespektovala princip proporcionality. To by znamenalo, že nakupovala dluhopisy nad rámec, který byl stanoven jako nezbytný pro dosažení cíle. Tím bylo nastartovat v růstu inflaci, která se stále pohybuje kolem 1% a nyní musí banka spíše chránit ekonomiky eurozóny od dluhové krize.
Pro ECB se podle všeho nic nemění a může dále pokračovat v tisku peněz, ale mnohem větší důraz bude kladen na limit nákupu dluhopisů. Výnosy z desetiletých italských dluhopisů se daří díky mohutným nákupům udržet pod 2% na 1,88%, Řecka na 2,3% a Španělska dokonce pod 1%. Výnosy ze státních dluhopisů zemí eurozóny korelují s eurem, což je zajímavé sledovat například u italských dluhopisů. Euro je však ovlivněno několika dalšími faktory ze zahraničí a proto se zaměříme na země Evropy, které mají svou vlastní měnu. Ty jsou jednodušeji obchodovatelné a mohou nabízet díky koronavirovým turbulencím mnohem zajímavější příležitosti.
Norská koruna
- Výnos z 10Y dluhopisu: 0,53%
Norská centrální banka ještě v letošním roce pravděpodobně sníží úrokové sazby na 0%, což však nahrává makroekonomickým trendům. Inflace v březnu klesla na 0,7% a ekonomika tak potřebuje dodat do systému větší likviditu. Jádrová inflace se však drží poblíž 2% inflačního cíle banky a za poslední léta se nijak výrazně neodchýlila.
Klesající riziko odráží výnos ze státních dluhopisů, který se nachází na 0,5%, zatímco na začátku roku byl na 1,5%. Norská koruna oslabila v březnu na páru s eurem na rekordní úrovně a aktuální vývoj naznačuje, že oslabení bylo příliš rychlé. Naopak se jí podařilo od té doby zpevnit, a to navzdory negativnímu náhledu na vývoj trhu s ropou. Právě na vývozu ropy je Norsko závislé a aktuální recese v sektoru může znamenat podržení investic, což ovlivní mzdy, spotřebu a několik dalších sektorů.
Evidentně tak sázky na posílení norské koruny nejsou jednoznačné a nízká inflace a propad ceny ropy nahrává spíše dalšímu oslabování. Centrální banka však nemůže kurz nechat dále zdražovat dovozy a tím dostat občany do dalších problémů. Očekává se totiž pokles růstu mezd a nárůst nezaměstnanosti, což při dalším oslabení měny, nahrává intervenci CB. To zvažovala banka již v březnu a koruna od té doby výrazně zpevnila.
Graf: Denní graf EURNOK (Zdroj: cTrader Purple Trading)