Tyto faktory budou ve zbytku roku ovlivňovat cenu ropy!

Během září si ropa vytvořila několikaletá minima. Barel ropy Brent dokonce poklesl pod 69 dolarů, což byly nejnižší úrovně za téměř 3 roky. Na ropu zatlačily zejména obavy o recesi v USA, které nasvědčovalo výrazné oslabení trhu práce a splnění tzv. Sahm rule - pravidla, které ukazuje na možný začátek recese.

Sahm rule říká, že začátek recese může nastat, pokud průměr nezaměstnanosti za poslední 3 měsíce je o 0,5 % vyšší než nejnižší hodnota za posledních 12 měsíců. To přesně se na začátku srpna stalo. Na ropu však ještě více tlačila velmi slabá poptávka z Číny. Největší importér světa zatím výrazně zaostává za odhady a cena ropy trpí. Od zářijového dna se však cena ropy zvedla. Co za tím stojí? A jaké faktory sledovat?

Situace v USA

Spojené státy jsou pro ropu naprosto klíčové. Jedná se o největšího světového producenta a zároveň spotřebitele. Tamní situaci však musíme sledovat hned v několika rovinách:

1. Úrokové sazby - vysoké úrokové sazby měly za následek snížení inflace, došlo však také k nevyhnutelnému oslabení průmyslu a trhu práce. Právě agresivní snižování úrokových sazeb by mělo pomoci rozproudit ekonomickou aktivitu a průmysl. Poptávka po ropě by tak měla růst. Né každé snížení sazeb je však pozitivní - tradeři by měli detailně sledovat trh práce. Pokud bude nezaměstnanost růst výrazně nad 4,5 %, tak se Fedu vymkla situace z rukou a hrozí recese. Hrozba recese pak výrazně převáží snižování sazeb a cena ropy by se v tom případě dost možná výrazně propadla. Při velké finanční krizi v roce 2008 se cena ropy propadla ze 140 na 40 dolarů za barel.
    

   _{Vývoj cen ropy během období 2008. Zdroj: Finviz}

2. Prezidentské volby - Donald Trump je známý svým silným zaměřením na domácí energetickou nezávislost a podporu fosilních paliv. Během jeho první vlády došlo k expanzi těžby ropy a plynu v USA. Pokud by byl zvolen znovu, lze očekávat, že by opět podpořil těžbu v USA, což by mohlo způsobit tlak na pokles cen ropy. Jeho přístup k mezinárodní politice, zejména vůči Íránu a Saúdské Arábii, by mohl ovlivnit geopolitickou stabilitu na Blízkém východě, což by naopak mohlo tlačit ceny nahoru. Kamala Harris naopak prosazuje zelenou politiku a investice do obnovitelných zdrojů energie. Její administrativní kroky by mohly vést k omezení těžby fosilních paliv v USA, což by snížilo domácí nabídku ropy a mohlo zvýšit ceny.

3. Hurikány - aktuálně v USA probíhá hurikánová sezóna, která dokáže výrazně omezit produkci ropy WTI v oblasti Mexického zálivu. Pokud vás zajímá, jak dokáže počasí ovlivnit nejen ropný trh a jak jej zobchodovat, tak rozhodně doporučujeme přečíst článek o bizarních obchodních strategiích, kde se tomuto tématu věnujeme.
    

   
   _{Produkce ropy v jednotlivých státech USA. Zdroj: Wikipedia}

Situace na Blízkém východě

Válka na Blízkém východě trvá již téměř rok. Během toho jsme viděli několik eskalací konfliktu a následný růst cen ropy. Z té však pokaždé vyprchala riziková prémie, kterou nabrala. Ke konci září opět dochází k eskalaci - Izrael se nyní soustředí na svou severní hranici a války s Libanonem může být nevyhnutelná. Ani jedna země sice není z pohledu ropné produkce důležitá a pokud nedojde k poškození ropné infrastruktury, tak nějaký výrazný vliv na ropný trh spíše nenastane.

V případě zapojení dalších zemí do konfliktu však může ropa výrazně zdražit. Největším rizikem by bylo asi zapojení Íránů do konfliktu - zde se jedná o jednoho z největších ropných producentů na světě. Jakékoliv napětí v dané oblasti však není pozitivní, právě zde se nachází většina zemí kartelu OPEC a významný podíl světové produkce ropy a rezerv.

U kartelu OPEC se ještě zastavme. Ten spolu s přidruženými zeměmi aktuálně omezuje svou produkci dvěma způsoby - koordinované omezení o 3,66 milionů barelů denně a dobrovolné omezení těžby o 2,2 milionu barelů denně. Koordinované škrty by měly platit do konce roku 2025, ty dobrovolné by se však měly začít ztenčovat. Již od října původně OPEC plánoval vrátit na trh téměř 200 tisíc barelů ropy denně, vzhledem ke slabé světové poptávce však tento plán odložil o 2 měsíce. Pokud nedojde k výraznému růstu cen ropy, tak se vyšší produkce nemusíme dočkat. Pro to bude ale klíčová situace v Číně.
 

_{Růst cen ropy po začátku války na Blízkém východě. Zdroj: MT4}

Zdraví čínské ekonomiky

Tím hlavním faktorem, který stojí za letošním propadem cen ropy, jsou totiž stále obavy o globální poptávku po ropě. Největší obavy pak panují u největšího importéra - Číny. O její poptávku OPEC opíral letošní růst světové poptávky, který očekával o 2,4 milionů barelů. Až 700 tisíc barelů denně pak mělo připadnout právě na Čínu. Čínská poptávka však spíše klesá - import ropy se během léta výrazně propadl. Aktivita místních rafinérií je výrazně omezená a poklesu cen ropy se tak nelze divit. Data z čínské ekonomiky stále nevěstí nic dobrého - letošní růst HDP o 5 % je výrazně ohrožen. Čína opět oznámila inflaci za srpen, která byla jen lehce nad nulou. Hlavním faktorem navíc bylo nepříznivé počasí, které zvedlo ceny jídla. Domácí poptávka je tak stále utlumená. Čínská průmyslová aktivita měřena PMI navíc klesá již 6 měsíců za sebou.
 

_{Vývoj inflace v Číně. Zdroj: Investing}

Není tak divu, že v Číně představili další stimulační balíčky. Ty by se měly týkat zejména dodávek likvidity pro banky a peněz do oběhu. Postupně by tak mohla růst inflace a s ní i ekonomika. V Číně snížili 7D i 14D repo sazbu, úroky u nesplacených hypoték a také povinné minimální rezervy u bank. Dojde také k vytvoření stabilizačního fondu pro akciové trhy. Jedná se asi o největší stimulační balíček od pandemie. Poptávka po ropě by tak mohla začít postupně růst. V Číně však využívali nižších cen ropy a výrazně budovali své rezervy. Podstatného růstu cen ropy na dlouhodobé úrovně nad 80 dolarů se tak spíše nedočkáme.